Stanovisko SOIP4

STANOVISKO
Občanského sdružení "Občanská iniciativa Pankráce, Praha 4" (SOIP4)
k výsledkům veřejné urbanistické ideové soutěže "Dostavba centra Pankrácké pláně", která byla vyhodnocena soutěžní porotou na podzim roku 1997

Toto stanovisko SOIP4 bylo zpracováno v březnu 1998 na základě žádosti Útvaru rozvoje hl.m. Prahy (ÚR hl.m.P.) č.j. 689/98 vl. ze dne 25.2.1998 (viz. příloha č. 1) o vyjádření názoru SOIP4 na výsledky zmíněné veřejné anonymní soutěže.

OBSAH

1. Komentář k okolnostem zadání soutěže
2. Připomínky k soutěžním podmínkám
3. Zhodnocení soutěžních návrhů
4. Stanovisko SOIP4 k závěrečným doporučením soutěžní poroty
5. Doporučení SOIP4 na základě závěrů soutěže

SOIP4, 20. března 1998

1. Komentář k okolnostem zadání soutěže

1.1) Náhled odborné veřejnosti na realizaci soutěže
Podle našeho názoru byla soutěž připravena a realizována zejména na základě podstatného tlaku Městské části Praha 4, i když v odborných kruzích byl v té době zřejmý názor, že soutěž je předčasná, až ukvapená a to nejen z pohledu nevyřešených majetkoprávních vztahů v území. Dále v odborných kruzích bylo považováno za nešťastné, načasování soutěže na dobu dovolených - byla vypsána v červnu 1997, termín odevzdání 26.9.1997. (Čistý čas na přípravu soutěžních návrhů tedy byl tři měsíce.) V odborných kruzích je známo, že soutěž následovala v krátké době po prestižní soutěži na Skandinávské centrum na Karlově náměstí, což se odrazilo v nízkém počtu odevzdaných návrhů (někteří účastníci též odstoupili) i v úrovni návrhů. Soutěž nebyla mezinárodní. Význam místa by si to zasluhoval nejen kvůli důsledkům výstavby v tomto místě pro panorama Prahy. V tomto smyslu se vyjádřil i významný italský architekt p. Anselmi o jehož názor jsme ho již dříve požádali.

1.2) Nebyl požadován model soutěžních návrhů
V podmínkách zadání soutěže nebyl požadován model soutěžního návrhu, což podle našeho názoru ztížilo objektivní posouzení výsledků. Vzhledem k tomu, že žádáme o uspořádání místní výstavy pro obyvatele (v souvislosti s naší žádostí o veřejné projednání v dopisu SOIP4 adresovaném ÚR hl.m.P. dne 13.3.1998 - viz. příloha č. 2), bude tento určitý nedostatek jistým záporem při seznamování obyvatel se záměry v území. Modely soutěžních návrhů mohly při výstavě jednotlivé záměry přiblížit názorněji, než výkresy.

1.3) Názor na postup poroty a její závěry
Soutěžní návrhy byly podle našeho názoru soutěžní porotou posuzovány zejména podle dopravního řešení a zapojení do panoramatu města, jak vyplývá z protokolu soutěžní poroty (Protokol z jednání poroty veřejné urbanistické ideové soutěže "Dostavba centra Pankrácké pláně"). K závěrům soutěžní poroty máme určité výhrady, které uvádíme v části 4 tohoto stanoviska.

1.4) Zhodnocení přístupu Městské části Praha 4
K důvodům, proč Městská část Praha 4 (především starosta MČ P4 Z. Klausner) důrazně požadovala od ÚR hl.m.P., aby soutěž vypsal uvádíme: Starosta MČ P4 Z. Klausner zdůvodňuje nutnost vypsání soutěže ve svém dopise ze dne 3.6.1997 ing.arch. P. Durdíkovi, vedoucímu úseku územně plánovací dokumentace ÚR hl.m.P. takto: "... v současné době existuje více perspektivních investorů, kteří by rádi uskutečnili své rozsáhlé stavební záměry v oblasti Pankrácké pláně ..." - viz. dopis v příloze č. 3. Konstatujeme, že podle našeho názoru zájemců o investování v atraktivních lokalitách Prahy bylo a je více než dostatek. Necítíme důvod uvedený starostou MČ P4 jako dostatečný pro unáhlenou zástavbu této lokality. Budeme se ptát starosty MĆ P4 i Obvodního zastupitelstva MČ P4 na věrohodné a skutečné důvody, proč MČ P4 vyvíjela tlak na ÚR hl.m.P. k vypsání soutěže, ačkoliv si byla vědoma všech problémů dotčeného území.

K postupu Městské části Praha 4 má naše SOIP4 dále tyto výhrady:

1) Ačkoliv Městská část Praha 4 zná současné vlastníky pozemků v řešeném území (po provedených restitucích), podle našich informací je neinformovala o svých záměrech ohledně vypsání soutěže ani s nimi v této věci nejednala.
2) Městská část Praha 4 neposkytla obyvatelům možnost se k soutěžním návrhům vyjádřit, zejména nikoliv v místě obvyklým způsobem, jak požaduje Stavební zákon v ust. § 26, odst. 2, 3.
3) Starosta Městské části Praha 4 Z. Klausner požaduje od ÚR hl.m.P. zpracovat "regulační plán území", ačkoliv zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, ani příslušných prováděcích předpisů pojem "regulační plná území" nekodifikuje. Tento požadavek v nás proto vyvolává pocit ne zcela plné odbornosti zpracovatele. Dopis starosty MČ P4 Z. Klausnera je uveden v příloze č. 3.

2. Připomínky k soutěžním podmínkám

2.1) Při přípravě soutěžních podmínek nebyly použity všechny dostupné podstatné poznatky již dříve zpracované
Podle našeho názoru se na soutěžních podmínkách do určité míry projevila krátká doba poskytnutá pro jejich zpracování. Postrádáme totiž, že nevyužívají poznatků shromážděných při zadávání alternativních studií z roku 1991 na toto území, ani výsledky ankety pro 6000 domácností na Praze 4, konané ve spolupráci ÚHA hl.m.P., bývalým ONV a naším SOIP4 v roce 1991 (vyjadřující co si obyvatelé Pankráckých sídlišť Prahy 4 v řešeném území přejí, co postrádají). Podmínky soutěže a výkresová dokumentace podkladů podle našeho názoru neodpovídala úrovni shromážděných informací v geografickém informačním systému (GIS), který má k dispozici Městská část Praha 4. To vypovídá o patrně nedobré komunikaci vypisovatele a pořizovatele soutěžních podmínek s Městskou částí Praha 4.

2.2) Nejvíce v soutěžních podmínkách postrádáme:
a) klimatologické zhodnocení území
b) hydrogeologické zhodnocení území
c) inženýrskogeologické zhodnocení území
d) aktuální údaje o koncentracích exhalátů z provozu automobilové dopravy (jsou více než osm roků staré)

Ad a) klimatologické zhodnocení území
Absenci tohoto zhodnocení považujeme za podstatný nedostatek, který vede k tomu, že soutěžící na doporučení ÚR hl.m.P. (viz. bod 6.2. plocha B, C soutěžních podmínek) umisťují v řešené lokalitě více výškových budov. Připomínáme, že dne 6.3.1991 ÚHA hl.m. Prahy (předchůdce ÚR hl.m.P.) se ve svém stanovisku k umístění výškových budov v tomto území vyjádřil takto: "... Teoretické úvahy o zákonech proudění v okolí výškových budov, převzaté poznatky ze zahraničních publikací o urbanistické klimatologii a nakonec i praktické zkušenosti obyvatel sídlišť na Pankráci dokazují, že v uvažované lokalitě se v přízemní vrstvě atmosféry vyskytuje relativně vysoká četnost vyšších rychlostí větru, především při proudění z jihu a západu. Podle dlouhodobých pozorování ... se vítr z těchto směrů dá očekávat po dobu 170 dnů v roce ..." Takové klimatické podmínky v lokalitě vyvolávají ve svých důsledcích nepříznivé pocity u osob pobývajících v tomto prostředí, proto ÚHA hl.m.P. doporučil: "... Odhad dalších mikroklimatických změn v závislosti na počtu a velikost umístění objektů, dopravy v dané lokalitě tím pochopitelně není zdaleka ukončen, ale podle našeho mínění je zcela postačující k tomu, aby bylo upozorněno na to, že by se měl každý projekt také posuzovat z hlediska klimatologa. ..." Celý text je uveden v příloze č. 4, jde o výňatek ze soutěžních podmínek pro alternativní studie zadaných ÚHA hl.m.P. v roce 1991 na řešení v zásadě téhož území.

Náš závěr:
V žádném případě nesouhlasíme s umisťováním dalších výškových budov v řešeném území na základě uvedeného stanoviska ÚHA hl.m.P. a našich praktických zkušeností se současnými výškovými budovami. Současnou snahu o umisťování dalších výškových budov v řešeném území ze strany ÚR hl.m.P. a některých architektů hodnotíme jako velmi negativní obrat. Domíváme se, že tyto názory pramení z určité ne zcela plné znalosti klimatologických podmínek území. Navrhujeme proto k porozumění našim výhradám tento praktický pokus - v průměrný větrný den postát na Pankrácké pláni v blízkosti současných výškových budov po dobu čtvrt hodiny - za suchého počasí pokud možno bez brýlí.

Ad b) hydrogeologické zhodnocení území a ad c) inženýrskogeologické zhodnocení území
Absenci těchto podkladů považujeme za podstatný nedostatek proto, že soutěžící (a patrně ani porota) nebyli tím pádem informováni, že objekty s výškou do deseti podlaží je možné na terasovitých uloženinách v lokalitě zakládat plošně, ale při zakládání vyšších objektů bude nutno budovy zakládat hlubinně na pilotech vetknutých do pevného skalního podloží (viz. problémy s výškovou budovou Č. rozhlasu), a tím se výškové stavby v lokalitě významnou měrou prodraží. spodní vody v lokalitě vykazují silnou uhličitanovou agresivitu na vápno (panely i cihly) a z hlediska korozní situace je zvodnělé prostředí silně agresivní. Agresivita je způsobena zvýšenými obsahy agresivního oxidu uhličitého i vysokými obsahy síry. mezi budovou Č. rozhlasu a budovou hotelu Panorama existuje geologický zlom - Podolí, náhorní Pankrácká plošina a na obou stranách zlomu má zemina jinou únosnost.

Náš závěr:
Našemu SOIP4 je známo, že před založením stavby obzvláště výškové, se provádějí uvedené podrobné průzkumy. Jsme proto přesvědčeni, že soutěžící měli být v soutěžních podkladech informováni o již známých skutečnostech, aby mohli jimi navrhované budovy přizpůsobit těmto okolnostem. Nelze vyloučit, že při znalosti uvedených problémů by soutěžící navrhli umístit výškové budovy v menším rozsahu, popř. s menší výškou.

Ad d) aktuální údaje o koncentracích exhalátů z provozu automobilové dopravy (jsou více než osm roků staré)
Podle našeho názoru jsou údaje v tomto případě beze změny opsány ze Směrnic pro zpracování urbanistické studie lokality Pankráckého náměstí a okolí, Praha 4 - Nusle (tj. zadání alternativních studií) v roce 1991. Tyto údaje byly ovšem zpracovány na základě měření ještě před rokem 1989. Od roku 1990 se ovšem podle stanoviska Ústavu dopravního inženýrství (ÚDI) hl.m.P. doprava v Praze zvýšila globálně ve výkonech o 104%. Proto se tyto údaje musely nutně zvýšit i v lokalitě oproti měřením před rokem 1989. Současné koncentrace exhalátů z provozu automobilové dopravy včetně zasažených pásem podél zatížených komunikací jsou podle našeho názoru vyšší, než v podkladech uvádí ÚR hl.m.P.. (Mimořádné klimatické podmínky zimy 1997/1998 jsou zcela výjimečné z pohledu dlouhodobých pozorování a nelze je posuzovat jako směrodatné.)

Náš závěr:
Podle našeho názoru uvedené použití zastaralých a tím pádem podhodnocených údajů povede k tomu, že území by bylo z hlediska životního prostředí přetěžováno, což v důsledku by se promítalo na zdravotním stavu obyvatel Pankráckých sídlišť. Naše SOIP4 proto považuje za nezbytné provést nová měření, která prokáží, jaký stav životního prostředí v lokalitě je a jaké důsledky v případě jednotlivých soutěžních návrhů lze předpokládat.

2.3) Výhrady k bilanci a koncepci dopravy v soutěžních podmínkách
K soutěžním podmínkám máme tyto výhrady, co se týká podkladů pro řešení dopravy: ÚR hl.m.P. našemu SOIP4 neposkytl výkresovou část soutěžních podmínek - díl C. Předpokládáme, že v ní jsou uvedeny informace typu jako např. intenzity dopravy nebo např. zda ÚR hl.m.P. doporučované autobusové nádraží bude určeno pro MHD nebo pro příměstskou dopravu, počty nutných parkovacích míst, atd. Nebudeme se proto moci k této otázce podrobněji vyjádřit. Domníváme se však, že není metodicky správný postup, kdy návrhy dopravy v klidu budou bilancovány pouze pro nově navrhované objekty, Č. rozhlas a obytnou zástavbu pro 510 obyvatel. Podle našeho názoru je nutno bilancovat veškerou dopravu v řešeném území a to ve vazbě na zhodnocení vlivu na životní prostředí obyvatel Pankráckých sídlišť. Co se týká autobusového nádraží, je naše jasné stanovisko známé ÚR hl.m.P. dlouhou dobu - obyvatelé Pankráckých sídlišť si jej nepřejí a odůvodněnost jeho umístění v lokalitě nebyla prokázána.
Mnohokrát naše SOIP4 uvedlo odborné důvody proti umístění. Městská část Praha 4 zveřejnila ve svých obecních novinách "Tučňák" č. 2/1998 (vydáno 2-3 měsíce po vyhodnocení soutěžních návrhů): "Rozestavěné AN na Pankráci se nebude dostavovat, na jeho místě vzniknou obchodní plochy."
Nesouhlasíme ani s variantou tzv. redukovaného autobusového nádraží, protože pochybujeme o možnosti účinné kontroly deklarovaného objemu provozu a zejména o možnosti účinného postihu vlastníka a provozovatele při překročení objemu provozu. Připomínáme, že proti výstavbě autobusové nádraží na Pankráci se opakovaně vyslovilo Obvodní zastupitelstvo Městské části Praha 4 ve svých usneseních.

3. Zhodnocení soutěžních návrhů

Při hodnocení soutěžních návrhů jsme se drželi kritérií definovaných v protokolu s rozšířením o bodové hodnocení podle metodiky SOIP4 a závěr:

1) urbanistický koncept
2) dopravní řešení
3) zapojení do panoramatu města
4) míra využití území
5) reálnost výstavby
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
7) závěr

Vzhledem k nesourodosti kvality v parametrech 1 až 5 jsme si stanovili pořadí návrhů podle řešení v částech A, B, C, D. Stanovili jsme 20 parametrů pro naše hodnocení. K objektivnímu výsledku jsme se pokusili přiblížit statistikou procentuálního hodnocení v jednotlivých částech. Získali jsme tím bodovou hodnotu každého návrhu, kterou uvádíme v hodnocení jednotlivých návrhů v položce 6).
Dále uvádíme hodnocení soutěžních návrhů podle názoru našeho SOIP4.

3.1) 1. skupina - vítězné návrhy č. 7, 2, 9

3.1.1) Návrh č. 7 - 1. cena (P. Hruša, P. Chrz, A. Janíček, P. Pelčák, J. Štípek)

1) urbanistický koncept
V části A je jasný koncept, ale přílišná kompaktnost. V části B je pokračování v nahodislosti banálních stávajících soliterů bez prostorových zisků. Umístění autobusového nádraží je nevhodné.
2) dopravní řešení
Je zdánlivě jednoduché, ale přináší řadů problémů -
- dvě složité křižovatky v malé vzdálenosti od sebe při napojení ramp z ul. 5. května na ulici Na Strži připomínají komplikovanou křižovatku U Bulhara
- připojení rampy z ul. 5. května ve směru od centra přes ul. Sdružení vytváří velmi nebezpečnou křižovatku ve směrovém i výškovém oblouku (vzhledem k výškovým rozdílům technicky nereálné)
- průjezd od centra na Pankrác je veden převážně ul. Hvězdovou kolem obytné zástavby (nevhodné) nebo přes dvě nebezpečné křižovatky
- řešení neumožňuje optimální připojení areálu Pankrác a.s. + Bauhaus a tím zatěžuje již dnes přetíženou křižovatku ul. Na Pankráci a ul. Na Strži
- autobusové trasy nynější dopravy jsou zavedeny do stávajících ulic a křižovatek v obytném území Pankráce
- dopravní obsluha centrálního území "Pentagon" je zcela pochybná, protože komunikační rošt má velmi malou vzdálenost křižovatek včetně napojení na obvodové komunikace. Umístění autobusového nádraží je sporné, parkování není dostatečně řešeno.
3) zapojení do panoramatu města
Ke třem výškovým budovám doplňuje dalších šest. z hlediska umístění obohacuje panorama o další "zuby". Umístění "věží" je v rozporu s klimatologickými podmínkami území.
4) míra využití území
Je nevyrovnaná.
5) reálnost výstavby
Tento návrh zohledňuje především investory. Položme si otázku - nemá být město především pro ty obyvatele, pro které má být domovem?
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
480
7) závěr
Jediným přínosem je myšlenka řešení křižovatky typem "diamant". Umístění autobusového nádraží, byť redukovaného, je v rozporu s požadavky obyvatel a usneseními Obvodního zastupitelstva MČ Praha 4. Návrh je velmi otevřený, neurčitý a při realizaci by byl velmi pravděpodobně jiný. Dopravní řešení vytváří nebezpečné křižovatky vzhledem k provozu. Myšlenka vytvoření "Manhattanu" v sídlištním celku je nepřijatelná jak z hlediska klimatologického, tak i ve vztahu k okolní zástavbě. Působila by z hlediska architektonicko-urbanistického v území cizorodě. Byla by hodnotitelná v duchu myšlenky z odborných kruhů: "Je to pěkné, ale kdyby to bylo jinde!" - viz. budova Motokovu, Nové scény ND, atd.

3.1.2) Návrh č. 2 - 2. cena (J. Ouřecký, J. Pilař, P. Preininger, P. Šváb)

1) urbanistický koncept
Kolmice k ulici Na Pankráci prochází ortogonálním systémem v části B, průniky směrů oživují tvar prostoru na náměstí. Toto řešení je nejzdařilejší částí návrhu. S řešením části A, C by se snad za určitých předpokladů dalo souhlasit. Část D - území okolo Reitknechtky je naprosto nepřijatelné, protože umisťuje otevřená sportoviště v pásmu výrazného překročení hygienických norem znečištění ovzduší.
2) dopravní řešení
Rondel pod dálnicí je dobrým dopravním řešením. Je to řešení optimální, které nejúčelněji řeší zejména dopravní napojení Pankráce na hlavní páteř území, kterou je ul. 5. května.
Kruhová křižovatka umožňuje:
- celá křižovatka je v zeleni pod úrovní terénu
- připojení a napojení území je možné ze všech a do všech směrů
- přímou obsluhu území mezi ulicemi Na Pankráci, Hvězdovou, Na Strži, rozestavěné autobusové nádraží (plochu Škofinu)
- přímou obsluhu území mezi ul. Budějovickou - Na Strži (areál Pankrác a.s. včetně Bauhaus) bez dalšího průjezdu ul. Hanusovou, Budějovickou
- přímou obsluhu území Reitknechtky včetně možnosti připojení Jezerky, sídliště Baarova a garáží 3H
- řešení dopravní obsluhy centrální části území sem nazavádí nadbytečnou dopravu, která je svedena do podzemí
- území Reitknechtky - část D je propojeno s náměstím pěší lávkou, která umožňuje lidštější přístup od metra k areálu škol a sportovišť
Umístění autobusového nádraží je variabilní, záleží na rozhodnutí, zda na Pankráci bude, či nebude. Řešení lze provést postupnou etapizací, aby provoz na dálnici nebyl příliš omezen.
3) zapojení do panoramatu města
Bez vlivu na panorama.
4) míra využití území
Je nízká, neodpovídá významu místa.
5) reálnost výstavby
Realizovatelný návrh v části A, B, C, v části D určitě nikoliv.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
Vzhledem k velice dobrému dopravnímu řešení 630.
7) závěr
Vzhledem k řešení části D je studie nepřijatelná. Malý důraz je kladen na bydlení, které má oživovat území. Dopravní řešení je velice dobré. Je nutné zvážit, zda řešení není příliš náročné z hlediska finančního a organizace dopravy při stavbě. Dále je nutné posoudit, zda možnost přímé obsluhy Reitknechtky, Jezerky, sídliště Baarova a garáží 3H je nezbytná řešit tímto způsobem.

3.1.3) Návrh č. 9 - 3. cena (V. Máslo, P. Bouřil, J. Hlásek, T. Bernášek a další)

1) urbanistický koncept
Hlavní atrakací je náměstí 80/90 m v křížení ul. Na Pankráci a podélné osy řešeného území. Náměstí je podařené. Úrovní návrhu klesá do schematické zástavby části A, kde jsou pro byty neprosvětlitelná místa. Stejně tak v části D.
2) dopravní řešení
Návrh má obdobnou urbanistickou strukturu i dopravní kostru jako návrh č. 2. nevýhodné je však řešení napojení území Pankráce na ul. 5. května, zejména:
- napojení východní části území rozsáhlou, byť změněnou, křižovatkou
- vytvoření dvou nepřehledných křižovatek u ul. Na Strži
- velmi komplikované připojení Pankráce ve směru do centra, které z ul. Na Strži není řešeno
- vedení veškeré dopravy z centra ul. Hvězdovou přes křižovatku Hvězdova / Na Pankráci - řešení neumožňuje zlepšení připojení území Pankrác a.s. + Bauhaus
- překrytí ul. Na Pankráci pěší úrovní je nevhodné
- péče byla věnována parkování automobilů
3) zapojení do panoramatu města
Siluety připomínají Berlínské vlivy Kolhoofa a Piana, nároží nad rohy svírají ostrý úhel, jsou expresivní, působí opakovaně. Dvě věže nerespektují klimatologické podmínky území.
4) míra využití území
Vysoké využití svědčí o evidenci všech rezerv v území. Odpovídá v částech B, C v části A je hustota přílišná, v části D je schematická.
5) reálnost výstavby
Je do určité míry možná - dopravní řešení je komplikované, neřeší dostatečně pěší pohyb na území, využití území je nevyvážené.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
530
7) závěr
Návrh nerespektuje klimatologické podmínky. Úprava křižovatek D1 nebude nejlevnější. Přínos není jednoznačný. Otázkou je zvednutí plochy náměstí - bariéra pro chodce, kočárky, invalidy. O umístění autobusového nádraží platí totéž, jako u návrhu číslo 7.

3.2) 2. skupina - odměněné návrhy bez určení pořadí č. 1, 6, 3

3.2.1) Návrh č. 1 (V. Martínek)

1) urbanistický koncept
Prakticky je řešena jen část B, náměstí není umístěno tam, kde by mělo být, dva bulváry nejsou souosé, což je způsobeno polohou Č. rozhlasu. Řešení částí A, C, D nepřinášejí akceptovatelná řešení.
2) dopravní řešení
Je navrženo nové řešení křižovatky, sjezd z Reitknechtky, napojení na Nusle je nové. Sympatické je řešení pěších prostor, ze kterých je vyloučena doprava. Není však propojena s částí C a D. Počty parkovacích míst dnešnímu deficitu nebudou stačit.
3) zapojení do panoramatu města
Nezasahuje do panoramatu.
4) míra využití území
Je nižší.
5) reálnost výstavby
Výstavba je možná, nebyla by však přínosem.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
320
7) závěr
Návrh není dopracován, symaptické je vyloučení dopravy z pěších zón.

3.2.2) Návrh č. 6 (A.D.N.S. architekti + PAFF architekti)

1) urbanistický koncept
V části A - velká hustota, velká hloubka, výška objektů je bez vazby na cokoliv - s jediným možným využitím - adminstrativa by měla být jen na části. V části B je rozvíjen pravoúhlý koncept bez vtipného vyvrcholení. Náměstí před Motokovem nevzbuzuje nadšení. Část C je negativně ovlivněna špatným dopravním řešením. Nové stavby jsou těžko obsloužitelné.
2) dopravní řešení
Nová křižovatka je asi nejkomplikovanější možná. Finančně velice náročná. Napojení Nuslí je řešeno za cenu vysokých i prostorových nároků. Toto řešení je nepřijatelné.
3) zapojení do panoramatu města
Do panoramatu se neprosazuje.
4) míra využití území
Je značná, vyrovnaná ve všech částech, ale bez přínosu estetického a prostorového.
5) reálnost výstavby
Nízká reálnost výstavby je dána jednostranným důrazem na ekonomické zhodnocení.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
280
7) závěr
Návrh je poznamenán špatným dopravním řešením a jednostranným důrazem na ekonomiku. Postrádá krásu a harmonii navrhovaných forem.

3.2.3) Návrh č. 3 (S. Picek)

1) urbanistický koncept
V části A je symetrický, v části B pravoúhlý, v části C horizontální uzavřený blok, v části D mechanické aplikování čtverců. Nové věže jsou umístěny bez koncepce ve všech volných rozích.
2) dopravní řešení
Špatné napojení Reitknechtky, počet stání nižší, přibližně o 10.000 míst, což je v rozporu s vyhláškou.
3) zapojení do panoramatu města
Je patrná snaha seřadit nové věže podle velikosti. Komolý kužel však trčí z panoramatu velmi hrubě.
4) míra využití území
Je vyšší než optimální.
5) reálnost výstavby
Pro "hmotové násilnosti" je reálnost výstavby téměř vyloučena.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
330
7) závěr
Naprosto nepřijatelné řešení.

3.3) 3. skupina - návrhy, kterým přikládáme pozitivní význam č. 11, 10

3.3.1) Návrh č. 11 (P. Kordovská, P. Kordovský a další)

Návrh vyloučený ze soutěže pro řadu formálních odchylek od soutěžních podmínek. Vzhledem k viditelné kvalitě celkového řešení a k výrazným a přínosným koncepčním podnětům návrhu však porota jednomyslně rozhodla o jeho hodnocení mimo soutěž - podle vyjádření poroty návrh Kordovských obdržel v pořadí čtvrté finanční ohodnocení, přestože byl za soutěže vyloučen.

1) urbanistický koncept
Část A - je nedostatečně řešena, objekty jsou těžko akceptovatelné, v části B je rozvíjen pravoúhlý Šmolíkův návrh. Dvě navrhované věže nejsou v geometrickém vztahu k stávajícímu stavu. Prospektu mezi Motokovem a Č. rozhlasem trochu budova rozhlasu vadí. V části C obestavění, definování náměstí je velice působivé. Plocha rozestavěného autobusového nádraží je zaintegrována z komunikačního hlediska vtipně.
2) dopravní řešení
Zajímavě působí oblouková cesta, která je páteří celkového řešení. Připojení Nuslí před okružní křižovatkou vylučuje odbočení vlevo - zápor.
3) zapojení do panoramatu města
Dvě nové věže jsou vysoké jako Motokov, nerespektují klimatologické podmínky území.
4) míra využití území
Je správná v částech B, C, v části A je velice sporná.
5) reálnost výstavby
Je sporná a to proto, že je otázkou, zda by se koncepci při realizaci podařilo dodržet.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
630
7) závěr
Návrh je bezesporu zajímavý z hlediska architektonického, nerespektuje však klimatologické podmínky území.

3.3.2) Návrh č. 10 (K. Doubner)

Tento návrh jsme zařadili do našeho hodnocení proto, že autor prokazuje znalost území a jeho řešení je na velice dobré úrovni. S rozhodnutím poroty o jeho neumístění v soutěži nesouhlasíme.
1) urbanistický koncept
Vyvážená úroveň řešení je v částech A, B, C, D. V části A sleduje vrstevnice. Je zde patrná snaha o optimální využití území pro bydlení. Část C je vtipně řešena včetně čističky.
2) dopravní řešení
Komplex Komerční banky je proťatý organicky protknutou pasáží směřující k metru na nám. Hrdinů. V dopravním řešení je zachován stávající stav. Křižovatka s D1 je dovybavena o nájezdovou rampu z ul. Hvězdovy a sjezd na Reitknechtku. Řešení dopravy v klidu je přínosem, protože eliminuje současný deficit v území - 12.355 stání splňuje vyhlášku a je dosaženo umístěním parkingu se 3.000 stání pod obchodní pasáží. Otázkou je napojení parkingu na dopravní síť způsobem, který nezatíží ekologii lokality.
3) zapojení do panoramatu města
Výška věží je z pohledu pěších zakryta podnožemi a bloky. Tím opticky snižuje jejich výšku.
4) míra využití území
Je nejvyšší, nepůsobí však přehuštěně.
5) reálnost výstavby
Je dosažitelná ve všech částech.
6) počet bodů podle metodiky SOIP4
720
7) závěr
Řešení je na velice dobré úrovni. Respektuje širší územní vztahy. Přínosem je panoramatické řešení, které respektuje klimatologické podmínky. Negativní vlivy, které přinese umístění věží je eliminováno zakomponováním podnoží a bloků u paty věží, které budou pro obyvatele bariérou před jejich vlivy. Území Reitknechtky je řešeno velice dobře. Maximální využití území není přehuštěné. Dopravní řešení je ekonomické při zajištění dopravní obsluhy. Řešení celkově nepostrádá originality.

4. Stanovisko SOIP4 k závěrečnému doporučení poroty

K závěrečným doporučením poroty (viz. příloha č. 7) uvádíme v pořadí bodů doporučení v části D protokolu:

S doporučením poroty v bodě D.1, aby vypisovatel zahájil se soutěžním týmem návrhu číslo 7 jednání o přípravě zajišťování regulačního plánu nesouhlasíme, s tím že návrh číslo 7 zcela nepovažujeme za nejlepší možné řešení.
Přesto by však byly podle něj stanoveny uliční a stavební čáry, výšky, objemy, tvary zástavby, využití parcel atd. Tím by bylo jasně předurčeno jak jedině dostavba centra na Pankrácké pláni může vypadat. Návrh číslo 7 do dnešního dne neodsouhlasilo Obvodní zastupitelstvo MČ Praha 4, Zastupitelstvo hl.m. Prahy. Návrh nezískal ani podporu veřejnosti. Bez tohoto odsouhlasení a podpory veřejnosti nesouhlasíme se zpracováním regulačních podmínek.
S doporučením poroty v bodě D.4.a,b,c o umístění dalších soliterních výškových objektů (limitováno výškou Motokovu) - počet nerozhoduje - nesouhlasíme, neboť zcela nerespektuje urbanistickou klimatologii území. Popírá skutečnost, že město má být pro lidi.
S doporučením poroty v bodě D.4.f o umístění autobusového nádraží na Pankráci nesouhlasíme, což se opírá o zdůvodnění odbornými hledisky, usnesení Obvodního zastupitelstva MČ Praha 4 a nesouhlas obyvatel lokality.
K doporučenému použití dopravního řešení z návrhu č. 7 viz. bod protokolu D.4.f - pro jednání o přípravě zajištění regulačního plánu uvádíme:
Toto dopravní řešení není dobré, protože přináší řadu problémů. Za nejzávažnější považujeme, že vytváří z hlediska provozu dvě nebezpečné křižovatky.
K doporučení soutěžní poroty v bodě D.4.d uvádíme, že považujeme za nutné znovu zvážit, zda umístění ústředního veřejného prostoru situovaného u ul. Na Pankráci je vhodné. Bylo by mimo přirozené centrum sídlišť.

5. Doporučení SOIP4 na základě závěrů soutěže

5.1) Možnosti dalšího řešení
Podle našeho názoru řešení leží v syntéze návrhů č. 9 (dopravní řešení), 10 a 11. Je v nich patrná poučenost o problémech území. Poskytují řadu inspirujících námětů. Doporučujeme jejich využití pro další řešení území.

5.2) Nezpracovávat nyní regulační podmínky
Podle našeho názoru soutěž nebyla pro určitý nedostatek času dostatečně připravená a při její přípravě se na ní přirozeně projevily důsledky určitých pochybností odborné veřejnosti o jejím smyslu a správném načasování. Podle našeho názoru je škoda, že ÚR hl.m.P. v daný moment podlehl tlaku vyvíjenému Městskou částí Praha 4 na vypsání této nové soutěže. Při vhodnějším načasování, širší účasti a obsažnějších úplných aktuálních podkladech, mohly být výsledky soutěže přesvědčivější a přínosnější.

Nedoporučujeme v současnosti zpracování regulačních podmínek, protože podle našeho názoru soutěžní návrhy neprokázaly jednoznačné vhodné řešení. ÚR hl.m.P. by se neměl nechat přimět Městskou částí Praha 4 k jejich vytvoření, protože by tím mohlo dojít k poškození cenných území na Pankráci následnou neuváženou a nedomyšlenou výstavbou.

5.3) "Urbanistická výzva" SOIP4
Pankrácký prostor poskytuje možnost pro vytvoření budoucího centra, které by odpovídalo svému významu pro město a zároveň by splňovalo požadavky obyvatel na estetičnost a účelnost zástavby nikoliv pouze z panoramatických pražských pohledů. Tvorba a rozvoj města by se měl podle našeho názoru řídit dlouhodobými programy rozvoje a nikoliv na základě prosazování jednotlivých požadavků investorů. Dílčí řešení nezaručují celistvost koncepce a nejsou zárukou jejího dokončení. Jako výrazný příklad přímo na místě může posloužit předimenzovaná nedokončená budova Č. rozhlasu.

PŘÍLOHY

1) Dopis adresovaný SOIP4 zaslaný ing.arch. P. Durdíkem vedoucím Úseku územně plánovací koncepce ÚR hl.m.P. dne 25.2.1998.
2) Odpověď SOIP4 na dopis ad 1) zaslaná ÚR hl.m.P dne 13.3.1998
3) Dopis starosty MČ P4 zaslaný dne 3.6.1997 ÚR hl.m.P.
4) Posouzení území z hlediska klimatologického, zpracovaný ÚHA hl.m.P. dne 6.3.1991 - Studie řešení prostoru Pankráckého náměstí a okolí v Praze 4
5) Situační výkresy k jednotlivým soutěžním návrhům
6) Úplný seznam autorů soutěžních návrhů s očíslováním podle části C soutěžního protokolu
7) Závěrečná doporučení soutěžní poroty - část D podle soutěžního protokolu

Na hlavní menu SOIP4